město stříbra Potosí, jižní Bolívie 
cukrovar La Esperanza, San Pedro, severní Argentina <=Zpět na seznam=> hornické město Pulacayo, jižní Bolívie

Město Potosí, nacházející se na území dnešní Bolívie, je proslavené již od středověku. Důvodem je obrovská zásoba stříbra, která se nachází v hoře pojmenované Cerro Rico, což by se dalo přeložit jako bohatý kopec. No spíše kopeček, neboť svou výškou 4824 metrů nad mořem jen o trochu předčí naší Sněžku:) Zde jsme se vypravili na prohlídku jednoho místního dolu a také do místní mincovny, kde se po staletí razily stříbrné mince pro Španěly.
Album pro Vás připravil Ivo Novotný

Přepnout do režimu velkých obrázků



Prohlídka dolu začíná v lampovně, která je zároveň šatnou a vším dalším. Oblečeni jsme, lampu máme, můžeme se vydat dále...


... do obchodu. Co takový horník nakupuje? V levé pánvi jsou potřebné výbušniny, v pravé potom všudypřítomná koka a cigarety. Koka pomáhá při výškové nemoci, kolem 4 kilometrů výšky už je opravdová dřina se pohybovat, proto zde všichní žvýkají. Uprostřed, ta nenápadná lahvička, to je 96% alkohol. Dostali jsme ochutnat a opravdu to nebylo tak hrozný, jak to zní. Bohužel jsme si zapomněli koupit lahvinku domů...


A to je Cerro Rico osobně. Nachází se v něm několik desítek, či spíše stovek menších či větších dolů.


Nakládka vytěžené suroviny u námi navštíveného dolu.


Turisty od horníků rozeznáte zatím podle čistoty helmy. Fotka pořízená ještě před vstupem do dolu:)


Vzhůru dolů! Tabule napravo nenakazuje, kolik se má dneska vytěžit, ale jaký další zápas místní fotbalové ligy. Latinská Amerika žije fotbalem.


Čistota helem se začíná srovnávat. Ačkoliv to tak nevypadá, horníci běží, jen aby se jim vozík nezastavil.


Překládka vytěženého materiálu.


Ano, dříve tu měli i lokomotivy, ale 4 horníci jsou asi levnější.


Manuální vrtačka s příklepem.


A místní patron horníků zvaný Tío, což znamená strýček. Darujeme koku, alkohol a cigaretu.


A místní způsob haldování. To zelené jsou pytlíky na koku, bílé většinou plastové lahve. Vysloveně tříděný odpad...


... ale z dálky vypadá hora tak čistě.


V místní mincovně nás přivítala drobná mašinka, která v Bolívii jezdila od roku 1892.


Tady na těchto dřevných prastrojích se válcovaly plíšky stříbra, které se po vyražení motivu staly platidly. Pohon za pomoci zvířat o patro níže.


Později proběhla modernizace - parní pohon. Vše je překrásně zachováno.


Opravdový ráj pro ploché řemeny a transmisní hřídele je v místní dílně.


Na závěr ještě obrázek obchodu s hornickými potřebami. Pro informaci karbidky nám nabídli za 250 Bolivánů, což je přibližně 650 korun. Na krumpáče jsme se neptali:)

 město stříbra Potosí, jižní Bolívie 
cukrovar La Esperanza, San Pedro, severní Argentina <=Zpět na seznam=> hornické město Pulacayo, jižní Bolívie