Červenec 2006 - Maďarsko - výlet po úzkorozchodných drahách v Maďarsku 
19. Červenec 2006 <=Zpět na seznam=> 26. Červenec 2006

Na 22. července byla s velkou pompou ohlášeno setkání na šestistovce v Kemencích (Maďarsko, u slovenských hranic). Po delším rozhodování jsme se nakonec rozhodli vyrazit.
Album pro Vás připravil Ivo Novotný

Přepnout do režimu velkých obrázků



Takto nás drážka přivítala. Kolem nás se nenápadně proplížila souprava s turisty.


Při prohlídce zázemí jsme objevili tuto velmi hezky zpracovanou mapku úzkorozchodných železnic, drážek a pomníků po celém Maďarsku.Též mám takovou v plánu již nějaký pátek, ale bohužel není pro ní důstojné místo.


Jediné dvě opravdu neprovozní lokomotivy, zbylých odhadem deset bylo v provozu.


Důkazem budiž tato obměna MD2, která zde byla v několika exemplářích, ovšem pokaždé vypadala trošku jinak. Místní karosáři mají řekněme vyvinutou kapotovací invenci...


Hlavní depo a dílny.


V podstatě jediní dva hosté. Ačkoliv jsme se těšili na mezinárodní sraz, naprostá většina byli Maďaři, se kterými jsme si opravdu příliš nepopovídali. Světlou výjimkou byla právě tato modrá drezína z Mladějova.


Zde jeden karosářský ústřelek, tato lokomotiva je symbolem celé drážky.


Pojížděné jsou asi 3 kilometry, další dva jsou sjízdné jen drezínami. Geometrie koleje jest opravdu záhadná.


Na úplném konci koleje jsou odstaveny velmi zajímavé hlubinné vozy.


A to je opravdu definitivní konec jakkoliv sjízdné koleje.


Kolej však pokračuje dále údolím, místy je velmi dobře zachovalá.


Ale zejména mosty jsou v hrozném stavu. Tedy spíše mosty nejsou v žádném stavu.


Jiné úseky jsou bez poskvrny od nějaké povodně.


Až najednou jsme přišli k závoře. Ta nás vcelku překvapila, neboť jsme nic tak akčního nečekali. Následoval asi 700 metrů dlouhý úsek, který byl vcelku rozumně obnovený.


Trať končí v kilometru 7,2 u této hájenky. Vede krásným údolím podle potoka, leč škoda, že jí chybí výhledy do krajiny. Až bude trať celá sjízdná (bude-li...), bude to paráda.


Ještě v podvečer jsme se přemístili o údolí vedle, kde se nachází městečko Nagyborzsony


Druhý den ráno jsme se dočkali a přijela v Maďarsku obvyklá C50 a dva vozy. Posléze jsme se vydali na osmikilometrovou trasu na které jsou dvě úvratě.


Fotka styku kolejnic na horní stanici. I takto se dá provozovat železnice.


Nahoře nás lokomotiva macešsky odstrčila a jeli jsme samospádem. Lokomotiva nás pronásledovala převážně s vypnutým motorem. Docela nezvyklý zážitek, řítit se lesem jen tak, bez lokomotivy a nemuset při om šlapat či něco podobného.


Ještě jeden pohled do depa. Chtěli jsme vyfotit i místní modrou gebusku, ale bohužel byla v depu, kde nás přes zdvořilou, plynulou maďarštinou pronesenou otázku: foto?, velmi rychle vyhnali.škoda...


Poslední naší zastávkou byla drážka v Nagycenku.


Je to kratičká uměle postavená trať. Dva přejezdy s lidskou obsluhou, parní provoz takřka každý víkend a v nejhorším případě výstavka parních lokomotiv.


Vede na nádraží velké dráhy. Zde, objíždění soupravy.


Malá drezína s přívěsným vozíkem. Za ní, pro srovnání, ohromný sněžný pluh.


A zde pohled do volně přístupné plochy s lokomotivami.


Poslední šestistovka. Další stála na té volné koleji v pozadí, leč evidentně tam nyní již není.


A další a další lokmotivy. Člověk bych jich nemusel mít moc, třeba dvě až tři by pro začátek stačily;) Touto drážkou jsme se rozloučili s celým Maďarskem. Budete-li mít někdy chuť a čas, určitě to stojí za to.

 Červenec 2006 - Maďarsko - výlet po úzkorozchodných drahách v Maďarsku 
19. Červenec 2006 <=Zpět na seznam=> 26. Červenec 2006